Můj sportovní život je v troskách. Ano myslím to vážně. Můj život je teď v takovém stádiu, kdy se mi vůbec nechce nebo nemám vůbec čas a na nějaký sport vůbec, ale vůbec nemám pomišlení.
Kdysi dávno jsem miloval pár sportů. No přesněji dva sporty. Byl to skateboarding a BMX. Jako první jsem měl doma skateboard z kauflandu a strašně jsem si ho musel vyprosit od rodičů. A měl jsem s něho šílenou radost. No popravdě vydrželo mi to ani né 3 měsíce a najednou jsem ve skateparku viděl BMX kolo a opravdu mě to položilo.
Prostě a jednoduše jsem to kolo chtěl a musel jsem ho mít hned. První BMX bylo GT Compe rok výroby 2005. Měl jsem s něho šílenou radost. Bylo to tak strašně těžké kolo a v dnešní době už by o něm málokdo řekl, že je to BMX kolo.
No každopádně tenhle sport mě držel hodně, ale opravdu hodně dlouho. Našel jsem si k němu opravdu šílený vztah. A podstatě mě v té době nezajímalo nic jen BMX. Mohl za to vlastně i jeden český jezdec, který se jmenuje Michael Beran. Prostě jsem třeba přes léto celý den jezdil a večer jsem si sedl k počítači a jen jsem se tak pořád dokola díval na jeho videa.
Najednou přišla střední škola a já se na všechno vykašlal. Měl jsem pocit, že jsem si vybral moc těžký obor a prostě jsem jen seděl v lavici a pokládal jsem si otázku: Co tu vlastně dělám. No a nakonec to dopadlo tak nějak dobře. Nějak jsem se ustálil, ale kvůli dopravě kola mě zase zlákal skateboard. Ve druháku na střední škole jsem si poskládal komplet za asi čtyři tisíce korun a začal jsem ve volném čase jezdit na skejtu. Vydrželo mi to zase tak půl roku a zase mě zlákalo BMX. Prostě jsem přijel domů a za svoje vlastní peníze jsem si koupil BMX WTP Trust 2012. Byl jsem z toho zase unešen. Lehké kolo světové třídy a bylo moje. Začal jsem si ho vozit na intr, ale byly stím zase strašné problémy. Buď zranění, nebo škola, nebo čas. Prostě jsem se tomu nemohl věnovat tak jak jsem chtěl. No a tak jsem kolo prodal a od té doby jsem tam kde jsem.
Za chvíly jdu na vysokou a už mě zajímají docela jiný věci. Momentálně se tak dvakrát do týdne projedu na skejtu a jinak se věnuju jen škole a vlastně oboru, který dělám.
sobota 8. března 2014
pátek 7. března 2014
Simple Session 2014
Asi se ptáte co je to vlastně Simple Session? Simple Session je závod. A je to závod v kategoriích skateboardingu a BMX. Jelikož mám velkou zálibu v těchto sportech a tento závod už sleduji třetík rokem, tak bych vám ho chtěl přiblížit z pohledu člověka co hodiny seděl za počítačem a sledoval live přenos této akce.
Závod začínal kvalifikacemi. Nejdřív začínali skateboardisti a potom BMX jezdci. Co se týče skateboardistů, tak z česka se na závod dostali Marek Štefan, Martin Pek a Maxim Habanec. Zrovna několik hodin jsem se díval na pár videí od Maxima a opravdu jsem si říkal, že se může řadit mezi světovou špičku.
Celková kvalifikace skateboardistů byla strašně v klidu ostatně jako každý rok. V této chvíly nebyl na tribunách moc lidí, jen ty opravdoví fanoušci. Ale zase se jezdci více soustředily a opravdu i v kvalifikaci padaly docela nářezy.
Poté přišla kvalifikace BMX jezdců. Z česka dorazily jen Ondra Šléz a Michael Beran. U Michala Berana bych se na chvíly pozastavil. Pro mě osobně je to šíleně silnej člověk. Psal na sociální sítě, že je po zranění kolene a že je jasné, že na takový závod ještě není připraven. Ale prostě něco mu nedalo a musel na ten závod přijet.
Viděl jsem videa z jeho tréninku ještě před zahájením a docela se mu vedlo. Točil tam jeho světově známé bikeflipy a tak podobně. No a potom následoval jeho pád. Při tomto vcelku ošklivém pádu si zlomil rám a nemohl dál pokračovat a musel být diskvalifikován ze závodu. Michalovi se naštěstí nic nestalo ale jeho fanouškům se určitě něco stalo.
Já osobně jsem ztoho byl opravdu hodně špatný. Snad měsíc před závod jsem se těšil jen na jeho jízdu, protože minulý ročník skončil druhý a to co tam předvedl bylo neskutečné.
No takže tenhle rok to bylo bez Michala. Ale co už stím kdo udělá. Samozřejmě se bylo pořád na co dívat. Už i samotná kvalifikace BMX byla úžasná. Jeden Borec si tam urval vidlici s celým kolem. Jen se usmál a odešel. Byla to skvělá podívaná pro mě za počítačem, tak i přímo pro lidi co tam byli.
Drew Bezanson. Drew Bezanson to vyhrál už po čtvrté v řadě a to co předvedl na tomto závodě bylo pravdu šílené. Vždyck když jsem sledoval nějaký závod kde byl on, tak dokázal využít celý park do posledního detailu. Simple Session nebly vyjímkou. Jeho obrovské dropy z těch nejvyšších hran parku zvedaly lidi z tribun a donutil je tak šíleně řvát a o moderátorech ani nemluvím.
Kevin Peraza. Kevin Peraza skončil někde hned pod prvnímy třemi místy a to jen kvůli jeho pádu, který ho zničil hned při první finálové jízdě. A jednoduše můj názor na tohoto mladáho blázna je takový, že kdyby ho nepotkal pád, tak by to vyhrál.
Garett Reynolds také skončil pod čarou, ostatně jako všichni jezdci, kteří jezdily street style. A to je přesně ta věc, které má štve na té akci nejvíc. Jednoduše Drew dostane obrovský počet bodů a vyhraje celou soutěž. Ano dostal tam právem tolik bodů, ale podle mě v kategorii "park". A to co tam předvedl Garett to bylo to nejlepší ze streetu na světě. A podle mě ty triky co tam předvedl by Drew nezvládl.
Takže abych to nějak ukončil. Akce byla skvělá, úžasná a pro jakéhokolik fanouška jak skateboardingu nebo BMX dokonalá. Jediná věc, která mě štve, že by se to mělo rozdělit do určitých kategorií BMX jezdců.
Závod začínal kvalifikacemi. Nejdřív začínali skateboardisti a potom BMX jezdci. Co se týče skateboardistů, tak z česka se na závod dostali Marek Štefan, Martin Pek a Maxim Habanec. Zrovna několik hodin jsem se díval na pár videí od Maxima a opravdu jsem si říkal, že se může řadit mezi světovou špičku.
Celková kvalifikace skateboardistů byla strašně v klidu ostatně jako každý rok. V této chvíly nebyl na tribunách moc lidí, jen ty opravdoví fanoušci. Ale zase se jezdci více soustředily a opravdu i v kvalifikaci padaly docela nářezy.
Poté přišla kvalifikace BMX jezdců. Z česka dorazily jen Ondra Šléz a Michael Beran. U Michala Berana bych se na chvíly pozastavil. Pro mě osobně je to šíleně silnej člověk. Psal na sociální sítě, že je po zranění kolene a že je jasné, že na takový závod ještě není připraven. Ale prostě něco mu nedalo a musel na ten závod přijet.
Viděl jsem videa z jeho tréninku ještě před zahájením a docela se mu vedlo. Točil tam jeho světově známé bikeflipy a tak podobně. No a potom následoval jeho pád. Při tomto vcelku ošklivém pádu si zlomil rám a nemohl dál pokračovat a musel být diskvalifikován ze závodu. Michalovi se naštěstí nic nestalo ale jeho fanouškům se určitě něco stalo.
Já osobně jsem ztoho byl opravdu hodně špatný. Snad měsíc před závod jsem se těšil jen na jeho jízdu, protože minulý ročník skončil druhý a to co tam předvedl bylo neskutečné.
No takže tenhle rok to bylo bez Michala. Ale co už stím kdo udělá. Samozřejmě se bylo pořád na co dívat. Už i samotná kvalifikace BMX byla úžasná. Jeden Borec si tam urval vidlici s celým kolem. Jen se usmál a odešel. Byla to skvělá podívaná pro mě za počítačem, tak i přímo pro lidi co tam byli.
Drew Bezanson. Drew Bezanson to vyhrál už po čtvrté v řadě a to co předvedl na tomto závodě bylo pravdu šílené. Vždyck když jsem sledoval nějaký závod kde byl on, tak dokázal využít celý park do posledního detailu. Simple Session nebly vyjímkou. Jeho obrovské dropy z těch nejvyšších hran parku zvedaly lidi z tribun a donutil je tak šíleně řvát a o moderátorech ani nemluvím.
Kevin Peraza. Kevin Peraza skončil někde hned pod prvnímy třemi místy a to jen kvůli jeho pádu, který ho zničil hned při první finálové jízdě. A jednoduše můj názor na tohoto mladáho blázna je takový, že kdyby ho nepotkal pád, tak by to vyhrál.
Garett Reynolds také skončil pod čarou, ostatně jako všichni jezdci, kteří jezdily street style. A to je přesně ta věc, které má štve na té akci nejvíc. Jednoduše Drew dostane obrovský počet bodů a vyhraje celou soutěž. Ano dostal tam právem tolik bodů, ale podle mě v kategorii "park". A to co tam předvedl Garett to bylo to nejlepší ze streetu na světě. A podle mě ty triky co tam předvedl by Drew nezvládl.
Takže abych to nějak ukončil. Akce byla skvělá, úžasná a pro jakéhokolik fanouška jak skateboardingu nebo BMX dokonalá. Jediná věc, která mě štve, že by se to mělo rozdělit do určitých kategorií BMX jezdců.
Oblečení
Chtěl bych vám napsat nebo vlastně sdělit můj názor celkově na oblečení nebo módu a vlastně jak to teď mám já.
Pro mě byla móda asi před měsíci všechno. Opravdu jsem každý den neřešil nic jiného než to co si vezmu na sebe a jak to všechno sladím a tak. V té době jsem ve svém životě řešil jen módu a školu, nic jiného mě nezajímalo. Pro mě to bylo to nejlepší období v životě. Prostě žádný starosti, žádný velký problémy, jen jsem s úsměven na tváři chodil do školy a jednoduše si to užíval.
Poslouchal jsem českej rap a musel jsem mít co nejvíc snapbacků. Měl jsem jich asi 15 a měli spoustu barev. Všechno moje oblečení bylo docela dost barevné. Bylo to moje šťastné období a podle toho se odvíjel i můj styl.
Potom přišel nějaký zvrat v mém životě a začalo mě štvát spousta věcí. Opravdu hodně věcí. Nevím proč, ale začal jsem se docela dost dívat na svět jinýma očima. Všechno mi to nějak došlo, že tady ta úroveň života je hodně špatná a strašně se to projevilo na mém stylu oblíkání.
Už jsem prostě nepotřeboval mít ve skříni milion barevného oblečení a 20 čepic. Díval jsem se na svět dívat černě a už asi víte co přišlo.
Nepřestal jsem nosit snapbacky, ale začal jsem všechno ladit do černé. Prostě jak jsem začal nosit černou v sobě, tak jsem ji musel nosit i na sobě.
Pro mě byla móda asi před měsíci všechno. Opravdu jsem každý den neřešil nic jiného než to co si vezmu na sebe a jak to všechno sladím a tak. V té době jsem ve svém životě řešil jen módu a školu, nic jiného mě nezajímalo. Pro mě to bylo to nejlepší období v životě. Prostě žádný starosti, žádný velký problémy, jen jsem s úsměven na tváři chodil do školy a jednoduše si to užíval.
Poslouchal jsem českej rap a musel jsem mít co nejvíc snapbacků. Měl jsem jich asi 15 a měli spoustu barev. Všechno moje oblečení bylo docela dost barevné. Bylo to moje šťastné období a podle toho se odvíjel i můj styl.
Potom přišel nějaký zvrat v mém životě a začalo mě štvát spousta věcí. Opravdu hodně věcí. Nevím proč, ale začal jsem se docela dost dívat na svět jinýma očima. Všechno mi to nějak došlo, že tady ta úroveň života je hodně špatná a strašně se to projevilo na mém stylu oblíkání.
Už jsem prostě nepotřeboval mít ve skříni milion barevného oblečení a 20 čepic. Díval jsem se na svět dívat černě a už asi víte co přišlo.
Nepřestal jsem nosit snapbacky, ale začal jsem všechno ladit do černé. Prostě jak jsem začal nosit černou v sobě, tak jsem ji musel nosit i na sobě.
čtvrtek 6. března 2014
Názor na Apple
Nedávno jsem v článku o škole zmiňoval Steve Jobse, tak jsem se rozhodl, že napíšu zároveň i článek s mým názorem na firmu jménem Apple.
Určitě zde nemusím zmiňoval co je vlastně firmal Apple. Každý člověk o ní určitě něco slišel v dnešní době. Jednoduše je to firma, která dělá telefony, notebooky, hudební přehrávače, stolní záležitosti a dokonalý software. Firma vznikla v roce 1976.
Firma Apple je snad jediná firma na světě, která se dostala takhle maximálně do podvědomí lidí. Je to až šílené, že nějaká firma, ještě k tomu zaměřená na IT tohle dokázala.
No ale zpět k věci. Podle mě je firma skvělá a jejich produkty jsem neskutečné. Nechci říkat, že jsem nějaká ovečka, ale podle mě je to tak. Já sám jsem ještě nikdy nevlastnil Iphone, ale vím že to bude můj další telefon. První věc co jsem od Applu mě byl Ipod Touch čtvrté generace. Na tomto přístroji jsem poznal kouzlo spojení hardwaru a softwaru. Nebylo to jako ty telefony s androidem. Všechno bylo tak šíleně rychlé a nic se nesekalo.
Takže jsem věděl, že na Iphonu to musí být stejně dokonalé. Mám mac a asi první týden jsem ztoho byl strašně nešťastný a málem jsem mac vrátil. Všechno mi to přišlo strašně nepřehledné a pomalé a občas mě stoho bolela i hlava. Ale zjistil jsem, že to bylo tím, že jsem už moc dlouho používal Windows. Mac jsem používal zhruba tři měsíce a situace se otočila přesně naopak. Dneska, když už musím dělat něco na Widnowsech, tak je mi stoho pomalu špaťně a to myslím vážně.
Spousta lidí kolem mě říká, že te jsou jen předražené věci. Já mám na to úplně jiný názor. Podle mě jsou to docela levné věci a ti lidé co říkají, že jsou drahé to jednou pochopí až na těch věcech začnou dělat něco většího.
Tito lidé podle mě vůbec nevědí, za co platí. Když se na to tak nějak podíváme, kolik peněz třeba stojí Windows, ale stejnak si ho nikdo nekoupí a všichni si ho stáhnou. Za to OS X si jen tak nikdo nestáhne.... Mac je strašně levný počítač a to hlavně díky operačnímu systému. Podle mě se u takových počítačů nemá cenu dívat jaký v něm je hardware, protože je hlavní že v něm je OS X. A ten má oproti Windows docela vysokou hodnotu, ale má ji opravdu zaslouženě.
Určitě zde nemusím zmiňoval co je vlastně firmal Apple. Každý člověk o ní určitě něco slišel v dnešní době. Jednoduše je to firma, která dělá telefony, notebooky, hudební přehrávače, stolní záležitosti a dokonalý software. Firma vznikla v roce 1976.
Firma Apple je snad jediná firma na světě, která se dostala takhle maximálně do podvědomí lidí. Je to až šílené, že nějaká firma, ještě k tomu zaměřená na IT tohle dokázala.
No ale zpět k věci. Podle mě je firma skvělá a jejich produkty jsem neskutečné. Nechci říkat, že jsem nějaká ovečka, ale podle mě je to tak. Já sám jsem ještě nikdy nevlastnil Iphone, ale vím že to bude můj další telefon. První věc co jsem od Applu mě byl Ipod Touch čtvrté generace. Na tomto přístroji jsem poznal kouzlo spojení hardwaru a softwaru. Nebylo to jako ty telefony s androidem. Všechno bylo tak šíleně rychlé a nic se nesekalo.
Takže jsem věděl, že na Iphonu to musí být stejně dokonalé. Mám mac a asi první týden jsem ztoho byl strašně nešťastný a málem jsem mac vrátil. Všechno mi to přišlo strašně nepřehledné a pomalé a občas mě stoho bolela i hlava. Ale zjistil jsem, že to bylo tím, že jsem už moc dlouho používal Windows. Mac jsem používal zhruba tři měsíce a situace se otočila přesně naopak. Dneska, když už musím dělat něco na Widnowsech, tak je mi stoho pomalu špaťně a to myslím vážně.
Spousta lidí kolem mě říká, že te jsou jen předražené věci. Já mám na to úplně jiný názor. Podle mě jsou to docela levné věci a ti lidé co říkají, že jsou drahé to jednou pochopí až na těch věcech začnou dělat něco většího.
Tito lidé podle mě vůbec nevědí, za co platí. Když se na to tak nějak podíváme, kolik peněz třeba stojí Windows, ale stejnak si ho nikdo nekoupí a všichni si ho stáhnou. Za to OS X si jen tak nikdo nestáhne.... Mac je strašně levný počítač a to hlavně díky operačnímu systému. Podle mě se u takových počítačů nemá cenu dívat jaký v něm je hardware, protože je hlavní že v něm je OS X. A ten má oproti Windows docela vysokou hodnotu, ale má ji opravdu zaslouženě.
Škola
Zrovna jsem dočetl jeden článek v jednom nejmenovaném časopise. Byl to článek o vzdělání a o školství. Jednoduše v něm bylo zmíněno jak náš stát dává peníze do školství, protože potřebujeme více vzdělaných lidí.
Samozřejmě v tom článku bylo spousta narážek, vlastně tak jak to určitě znáte, že spousta těch nejbohatších a nejuznávanějších lidí vlastně nemělo žádné převratné vzdělání, buď odešly z vysoké školy nebo tam ani nešly.
Já mám na to trošku jiný názor. Podle mě se přeci normální lidi nemůžou vykašlat na školu jen proto že sliší ze všech stran, že spousta úspěšných lidí se na školu vykašlalo. Já bych se nejdřív podíval kolik jich bylo a jsem si jistý že jich moc nebylo. Všude zmiňují Steva Jobse, který se taky na vysokou vykašlal. Jenomže to byl člověk jeden ze sedmi miliard lidí, kterému se podařilo dostat se do podvědomí lidí a získat si popularitu po celém světě.
Neříkám že je lepší nemít sny, ale určitě by jste měli zůstat nohama na zemi a ne se řídit tím, že spousta slavných lidí se vykašlalo na vysokou, tak vy musíte taky. Je to jen hrstka lidí, kteří jsou úspěšní, ale proč jsou úspěšní to nevím ani já :/
Já se na školu momentálně dívám takto: Dokončuji střední školu a asi za měsíc maturuju. Celá střední škola byla pro mě super, byly to skvělé čtyři roky a já si je náramně užil. Samozřejmě taky jsem si v prváku podkládal otázky typu Co tu vlastně dělám, ale časem se to všechno ustálilo a všechno šlo jak mělo.
Postupně začínám uvažovat nad prací. Nedělám si naděje s nějakou závratnou prací. Budu rád, když po střední budu mít plat zhruba 15 tisíc čisté mzdy a možná budu dělat něco co mě baví. Ale stím moc nepočítám.
Jdu na vysokou a už se tam strašně těším, vybral jsem si docela těžkou školu zaměřenou na IT, přesněji na programování. Mám v plánu tam zůstat co nejdéle. Chtěl bych si udělat i doktorát.
Takže když si to spočítám, tak po střední budu dalších 9 let na vysoké a když všechno půjde jak má, tak ze mě bude doktor Informační technologie.
Vlastně jsem tím chtěl říct, že mám před sebou dalších devět let života, kdy nemusím chodit do práce a poslouchat naštvaného šéfa a mezitím mám možnost se věnovat sám sobě a svým projektům. A jsem zato strašně rád.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)